„V týmu musíte mít hráče, kteří se chtějí neustále zlepšovat“, říká v hodnocení mimo jiné trenér Rambousek

Petr Rambousek, Gabriela Juříková, 28.03.2015

V tomto období již jen pár klubů ještě nemá ukončenou sezónu a bojuje o nejlepší umístění ve svých kategoriích. Ale většina již uzavírá a bilancuje úspěchy či propadáky a přemýšlí, co udělat jinak, lépe, do příštího ročníku. Ne jinak tomu je i u trenérů RT TORAX Poruba. Jako první ukončili sezónu starší dorostenci. Poslední zápas v soutěži RAKO Extraliga staršího dorostu odehráli 28. února, kdy již věděli, že zachránili extraligovou příslušnost i pro další sezónu. Hodnocení deseti měsíců práce od hlavního trenéra porubského staršího dorostu Petra Rambouska, který tým vedl společně s Petrem Trojanem a v průběhu soutěže stál na střídačce i s Mojmírem Kotasem, si můžete přečíst v těle článku.

Po velmi těžké loňské sezóně, kterou jsme v nadstavbové části nakonec s přehledem zachránili a sahali jsme dokonce i na play-off, přišla sezóna z kategorie nejtěžších. S trenérem Petrem Trojanem, který si plnil své povinnosti převážně u juniorky, takže v průběhu sezóny začal působit u týmu i trenér Mojmír Kotas, jsme za každou cenu chtěli zachránit extraligu i pro příští sezónu i tentokrát.

Odešli hráči ročníku 96, největší opory týmu – brankář Dominik Sroka, obránci Tomáš Sýkora, Matěj Štěpán a útočníci Tomáš Mládek, Martin Csomor a především duo Patrik Gola a nejproduktivnější hráč celé uplynulé sezóny, kapitán a hvězda týmu Tomáš Gřeš.

Hráči ročníku 97, kteří zažili sestup z extraligy MD a v loňské sezóně se vezli s hráči ročníku 96, neunesli tíhu zodpovědnosti být vůdčími osobnostmi v týmu. Už loni v hodnocení sezóny bylo zmíněno, že mladší hráči Dominik Csabala, Ivo Dohnal, Radim Šustala, Jakub Bialoň, i když dostali hodně prostoru, nebyli vůbec produktivní.

Kádr doplnili hráči ročníku 98, kteří vybojovali zpět extraligu pro mladší dorost, a bylo na nich znát, že hráli nižší ligu. Přechod do starší kategorie a přechod z ligy do extraligy je obrovský. Hráčů přišlo hodně, ale kteří by měli zachránit extraligu SD prakticky nikdo. A co víc, do brankoviště jsme neměli žádného gólmana ročníku 97 nebo 98!!! Navíc ze tří Slováků, kteří se podíleli největší měrou na postupu mladšího dorostu do extraligy, mohl hrát pouze jeden. My vsadili na Milana Vospálka.

Do brankoviště se podařilo sehnat brankáře Marcela Škodu z Pardubic, který měl extraligové zkušenosti z Mladé Boleslavi. Nakonec se ukázalo, že to byl vynikající tah. Dále Sebastiána Bayera z Nového Jičína a Jana Dobečku z Kopřivnice. Všichni tři brankáři jsou r. 98. Největší pomoc přišla z Vítkovic, kde nepočítali se slovenským útočníkem Lukášem Horváthem narozeným roku 1997. Ten ukázal nejvyšší herní kvality a tím pádem byl zařazen do mužstva na úkor zmiňovaného Milana Vospálka. Stal se oporou mužstva, kapitánem a spolu s brankářem Škodou měl největší zásluhu na udržení extraligové příslušnosti.

Soutěž ve východní skupině jsme začali skvělým výsledkem proti silnému Třinci a to domácí těsnou prohrou 1:3, po 6. kole jsme byli poslední a na kontě bodů byla strašidelná nula. Po 9. kole jsme měli 5 bodů a tahali se jako vloni se Vsetínem o poslední příčku. Po 15. kole nám Vsetín utekl na 9 bodů a ve 23. kole už měl Vsetín 13 bodů a my bodů 7. Situace začala být velmi vážná. Trápili jsme se celou tu dobu se vstřelením více, jak dvou branek na zápas a hodně jsme inkasovali. Mohli jsme sice bojovat a také jsme bojovali, ale hokejovost nám oproti týmům v naší skupině chyběla. Poslední tři kola jsme zahráli konečně podle představ. Ve 26. kole jsme zvítězili v Olomouci 2:1, doma prohráli se Zlínem 4:6 (dali jsme 4 branky silnému Zlínu) a v posledním kole jsme vyhráli 3:1 v Havířově.

Po 28. kole ve společné tabulce o udržení všech tří skupin jsme byli na 9. místě se 13 body jako desátý Vsetín, na sestupovém místě byl jedenáctý Písek s 12 body a poslední PZ Kladno mělo 3 body. Před námi byla Mladá Boleslav s 21 body. Nakonec jsme extraligovou příslušnost zachránili v nadstavbové části. Loni jsme celou nadstavbovou část odehráli na tři pětky, letos na kompletní čtyři formace. Kádr byl letos vyrovnanější, i když podstatně slabší než loni. Po 44. kole jsme měli na kontě 35 bodů, Vsetín 33, sestupující předposlední Písek 21 bodů a poslední PZ Kladno 6 bodů.

Na záchraně se největší měrou podíleli už zmiňovaný Marcel Škoda a Lukáš Horváth, dále Jaromír Široký, Jan Olšr, David Nardelli a Jan Korec.

Brankáři:
Marcel Škoda, mladý perspektivní brankář, který měl velmi těžkou pozici. Musel v podprůměrném mužstvu zacelit díru po Dominiku Srokovi a chopit se role prvního brankáře. Chytal v důležitých zápasech spolehlivě.
Sebastián Bayer, mladý brankář bez zkušeností, příležitost dostával sporadicky, musí na sobě pracovat.
Jan Dobečka, nejméně zkušeností, extraliga byla nad jeho síly.

Všem třem brankářům patří velké poděkování nejen za celou sezónu, ale i za odvedené výkony a docházce na trénincích i v juniorce.

Obránci:
Jan Olšr a Jaromír Široký, první obranná dvojice, byli dva nejspolehlivější obránci týmu. Olšr – ofenzivní, Široký – defenzivní, oba si sedli a byli oporou zadních řad. Dále k těm starším zkušenějším patřili Filip Boháč a Petr Halška (přišel z Vítkovic). Z mladších obránců dostávali nejvíce příležitosti Lukáš Prepsl, Martin Prokeš, Jiří Skokan a Přemysl Bijota (odchovanec, který přišel z Vítkovic). Mezi těmito mladšími obránci není žádný ofenzivní a konstruktivní bek, s předvídavostí, kreativitou, ve smyslu rozehrávky a přehledu.

Útočníci:
Lukáš Horváth, kapitán, nejproduktivnější hráč mužstva, spolehlivý, pravá ruka trenéra. Byl velkým příkladem v přístupu ostatním, vůdčí osobnost týmu, první centr. Spolu s Davidem Nardellim vytvořili báječnou dvojici, doplněnou o Ivo Dohnala, který u nich pookřál. Tato první lajna byla spolu s první obrannou dvojicí produktivní. Pomohl nám i Jan Korec, který přišel z Vítkovic. Měl tah na branku a uměl dát gól.

Velké zklamání byli starší hráči – Šustala, Csabala, Bialoň a Dohnal. Všichni čtyři hráči měli zkušenosti z loňské sezóny, ale vůbec nenaplnili předpoklady stát se hlavními tahouny, jen zmiňovaný Dohnal, který se začal v nadstavbě prosazovat.

Z mladších hráčů dostávali nejvíce prostoru oba centři, David Malát a Jakub Stach. Nejvíce byl ovšem vidět Lukáš Irgl, který k nám přišel z Nového Jičína. Určitě z něj vyroste opora týmu.
Je třeba mít v mužstvu hráče, kteří mají nesmírnou touhu se neustále zdokonalovat.

„Musíte mít v sobě disciplínu, režim a morálku, snažit se jít výkonnostně dopředu“

Závěrem bych chtěl spolu s asistenty poděkovat technickému vedoucímu týmu Jaroslavu Landeckému, za obětavost a čas, který věnoval organizačním záležitostem okolo mužstva a také za perfektní servis pro hráče po celou sezónu.
Dále poděkování patří vedení klubu za uskutečněné podmínky, GM Pavlu Hinnerovi, sekretářce klubu Lidvíně Cviertnové, všem doktorům a masérovi Romanu Sýkorovi, kteří nám dali dohromady nejednoho hráče, rodičům, sponzorům i redakci klubu.

Petr Rambousek