Letní seriál: Hokejové osobnosti z Poruby, díl VI.
Hokejový útočník Luděk Krayzel se narodil 14. 1. 1975 v Ostravě, kde také zahájil svou hokejovou kariéru. V roce 1992 byl nasazen do několika zápasů hokejového klubu Vítkovic, což mohl ve svých sedmnácti letech považovat za obrovský úspěch, stejně jako nominaci do Československé reprezentace do 18 let, které se mu v tomtéž roce dostalo. V dresu reprezentace odehrál pět utkání a získal dva body.
Následující sezónu strávil opět ve Vítkovicích, ale nedostal mnoho prostoru. Daleko víc se mohl v sezóně 1994/1995 ukázat v nedalekém klubu Havířova, kde nastoupil do dvaceti šesti zápasů, během kterých si připsal celkem patnáct bodů. Poté se opět vrátil do Vítkovic, se kterými se ještě v sezóně svého návratu dostal do play-off. Na medaili ale spolu se svým týmem dosáhl až o rok později, kdy spolu Vítkovicemi vybojoval stříbrné umístění. O něco menší úspěch přišel také v následující sezóně, kde Krayzel svými devíti body v jedenácti zápasech v playoff pomohl Vítkovicím k bronzovým medailím.
Ve Vítkovicích zůstal Luděk Krayzel do roku 2000, ale žádné další výrazné ocenění se mu s týmem už nedostalo. V sezóně 2000/2001 přišlo jeho první stěhování do zahraničí, tenkrát si Luďka získal finský tým Saipa, ale talentovaný útočník později sám přiznal, že v týmu z Lappeenranty nebyl moc spokojen a tak poté reagoval na nabídku angažmá ve Vsetíně, se kterým vybojoval dosud poslední extraligový titul tohoto valašského klubu.
Následující sezónu strávil částečně ve Vítkovicích a také slovenské Zvoleni, kam nastoupil do dvaceti šesti zápasů a získal celkem sedmnáct bodů. V sezóně 2002/2003 přišel opět návrat do Vítkovic, se kterými se probojoval do playoff. V ostravském klubu zamýšlel strávit i příští sezónu, v září 2003 mu však byla diagnostikována rakovina a tak se musel začít prát především o své zdraví. Hokeje se ale navzdory své nemoci vzdát nechtěl, ještě před operací odehrál několik zápasů a v lednu 2004 už byl vítkovickému týmu opět k dispozici, přičemž v playoff nastoupil do šesti utkání, ve kterých si připsal hned čtyři body.
Svou sezónu 2004/2005 rozdělil mezi Vítkovice, ve kterých odehrál dvacet dva zápasů, a slovenský hokejový klub v Košicích, za které odehrál dvacet jedna zápasů a za které hrál také následující sezónu. Na Slovensku zůstal Luděk Krayzel ještě další dva roky, na obě sezóny se ale přesunul do klubu HKm Zvolen, přičemž se vždy s týmem dostal až do playoff. Po svém angažmá na Slovensku se Krayzel odstěhoval do Francie. Tamější první rok ve znamení úspěchu strávil v klubu Brûleurs de Loups v Grenoble, hrající Ligue Magnus, tedy nejvyšší francouzskou hokejovou soutěž. V jedenácti zápasech playoff pomohl týmu svými dvěma góly a devíti nahrávkami a spolu se svým týmem to dotáhl až k mistrovskému titulu francouzské ligy.
V rámci Francie pak následoval přesun do Brestu, kde Luděk zůstal pouze rok, poté přišel návrat do Grenoble. Sezónou 2010/2011 se rozloučil s Francií a zavítal zpět do Ostravy. Od svého návratu působil v druholigové Porubě jako hráč a zároveň trenér mládežnických kategorií. První sezóna v dresu Poruby sice Luďka do playoff nedostala, ta následující už ale ano. Kromě kanadského bodování zářil také počtem trestných minut v základní části, kterými dokonce trhl rekord, jejž pokořil až v loňské sezóně Aleš Kilnar. Předposlední sezónu se Luďkovi povedlo ve třiceti šesti utkáních základní části získat čtyřicet jedna bodů, v playoff si pak mohl z devíti zápasů přičíst dalších osm.
V Porubě odehrál také svou poslední sezónu 2014/2015, během které nastoupil do dvaceti devíti zápasů, ve kterých nadělil patnáct gólů a na dalších dvacet čtyři jich nahrál. Velkou měrou se tak podílel na postupu klubu do playoff, ve kterém jej čekalo osm zápasů, v těch ukořistil sedm bodů.
Po skončení své aktivní kariéry ale na hokej nezanevřel a následoval další z jeho návratu do Vítkovic. Tentokrát už ale pouze na hráčskou lavici coby trenér mládežnických kategorií.
