Chceme se posunout tabulkou vzhůru, láká na nový ročník Pavel Hinner
A-tým HC RT TORAX se ve své premiérové sezóně v Chance lize neprobojoval do vyřazovacích bojů, jak lze tento ročník poznamenaný dvěma výraznými faktory (neustálé oddalování návratu do rekonstruované haly v Porubě, a výměna trenérů) zhodnotit, spíše pozitivně, nebo přece jen vládne u vás zklamání?
„Po dobře rozehraném začátku sezóny jsme věřili v účast v playoff, mužstvo mělo sílu a bylo v jeho možnostech playoff hrát. Na přelomu listopadu přišla marodka a vleklá zranění a v jednu dobu nám chybělo jedenáct hráčů základní sestavy. V té době jsme začali ztrácet a nakonec na playoff nedosáhli. Samozřejmě i neustálé stěhování se do Ostravar Arény a tamní tribuny bez diváků nám nepomohly.
Z mého pohledu hodnotím sezónu jako slušnou. Vždyť jsme dokázali porážet favority, ale naopak také ztráceli takzvané povinné body. Výměna trenérů byla určitě zdravým impulsem a spolu s návraty marodů se výkon týmu lepšil. Ale na playoff už bohužel nestačil.“
Tým se opíral o spolupráci s Vítkovicemi a se Zlínem, jak toto fungování hodnotíte a budete se jej snažit udržet i pro následující ročník?
„Spolupráce s oběma týmy byla určitě dobrá, ze Zlína byli určitě přínosem obránci Gazda a Matějíček, z Vítkovic pak největší posilou Daniel Dolejš. Své si také uhráli mladíci Baláž s Tomanem a obránci Černý s Krenželokem. Nevýhodou této spolupráce je, že nikdy nevíte, jestli tyto hráče na takzvané střídavé starty budete mít a v jakém rozsahu. Naopak Zlínu vypomohli Dufek s Kankem, kdy si Honza Dufek řekl o hokejovou smlouvu na příští sezónu. Ve Vítkovicích se dobře zapsal Guman, který zřejmě taky dostane extraligovou nabídku. O tom spolupráce je, aby se hráči rozehráli, nasbírali zkušenosti v lize a následně chytli nabídnutou šanci a prosadili se v extralize.“
Trenér Miloš Holaň na konci sezóny naznačoval, že by minimálně uvítal v kádru brankářskou jedničku na celý ročník, a posílil de facto na každém postu. Bude spolupráce s trenérem pokračovat a jak moc bude trenér promlouvat do stavby týmu?
„Samozřejmě, toto je reakce právě na ty zmíněné střídavé starty, kdy nevíte do poslední chvíle, koho bude mít k dispozici a koho ne. Má to návaznost i na tréninky, nácviky herních situací, přesilovek. S Milošem Holaněm jsme domluveni na delší spolupráci a po vzájemné dohodě mužstvo vhodně doplňujeme, a to na všech postech. Věřím, že tak, abychom se posunuli tabulkou vzhůru. Určitě se dozvíte zajímavá jména.“
Pokud se nezmění model soutěže, čeká fanoušky, možná až úmorných, šedesát kol základní části, což je daleko větší porce utkání, než například v extralize. Vyhovuje Vám tento systém, hraný téměř výhradně třikrát týdně, přesto s brzkým koncem?
„Určitě končit 27. února je špatně, navíc při té porci utkání. V nové sezóně došlo ke změně a odsouhlasil se přímý postup a sestup mezi extraligou a Chance ligou, což pro nás znamená, že nemusíme spěchat s určením finalistů pro kvalifikaci o extraligu, soutěž můžeme hrát do půli dubna. Momentálně jsou na stole tři varianty soutěže pro rok 2019 – 2020. Všichni zúčastnění se vyjádří a uvidíme, jaký model vzejde, v každém případě budou mužstva končil nejdříve kolem 20. března, takže ten kvapík nebude tak úmorný jako loňskou sezónu, a je jedno, jaký z navrhovaných modelů vzejde.“
Jaké si klub předběžně stanovuje cíle pro další ročník, kdy – pokud Svaz neřekne jinak – by se mělo již opět padat. Jednoznačně playoff, nebo s pokorou zápas od zápasu a snažit se nalákat diváky na tribuny?
„Tak v prvé řadě se v letošní sezóně nebude padat. Dohoda o nesestupu byla na tři sezóny, a teď bude ta třetí, takže riziko sestupu nehrozí. Přesto sestavujeme tým s výhledem na další již sestupové sezóny. V následujícím ročníku chceme hrát samozřejmě atraktivní hokej, který bude fanoušky bavit a plnit tribuny. Chceme hrát s pokorou a respektem ke každému soupeři, a určitě uhrát playoff.“
Lze již nyní prozradit, zda nějaký hráč či trenér bude pokračovat v týmu i nadále, a naopak víme o někom, koho již v porubském dresu neuvidíme?
„Mužstvo se skládá, takže na nová jména je ještě brzy, samozřejmě ale jednáme. Určitě zůstává trenérské duo Miloš Holaň a Marek Pavlačka. Z hráčů loňského kádru uvidíme v sestavě Patrika Urbance, Marka Slavíka, Tomáše Pastora, Honzu Hudečka, Tomáše Jáchyma, Petra Kanka, Hynka Kůdelu, Ivana Ďurače a s dalšími hráči loňského kádru ještě jednáme.
Koho určitě neuvidíme, je Ctirad Ovčačík, který ukončil aktivní činnost, byť jsme o jeho služby hodně stáli, dále pak Michal Vymazal, Rosťa Šnajnar, Josef Fojtík, Danil Mamajev, Aleksej Aleksejev, Vojta Tomi a Honza Dufek, který má podepsáno ve Zlínu, ale bude mít střídavé starty do Poruby.“
Když porovnáte očekávání na Chance ligu s realitou, jednalo se jednoznačně o lepší krok, než hrát tolik diskutovanou Polskou Hokej Ligu?
„Víte, musíte tu otázku položit jinak, v době, kdy jsme hráli 2. ligu, to určitě byla atraktivnější varianta než 2. liga, kvalitnější a divácky zajímavější. Postupem do 1. ligy (Chance ligy) se priority přirozeně změnily a jednoznačně je pro nás Chance liga tou správnou soutěží, která má vysokou úroveň a prestiž, a teď i s možností přímého postupu do extraligy. Jsem rád, že se nám postup podařil.“
Největší radost zřejmě udělal dorost, který vyválčil extraligovou příslušnost. Měl jste možnost sledovat cestu mládeže za postupem?
„Určitě obrovskou radost, byl to prioritní úkol mládeže, který se povedl a všem, kteří se na něm jakkoliv podíleli, patří obrovské díky. Samozřejmě jsem utkání sledoval a vše s Davidem Moravcem konzultoval. Nejvíce jsem si užil poslední utkání kvalifikace, kdy už bylo rozhodnuto a jen se mohl pěkným hokejem bavit, bez obav a bez stresu.“
Je naděje, že by mohli junioři také bojovat o extraligu, nebo se jedná o dlouhodobý koncept, kdy nyní nelze vůbec předpovídat optimistický návrat porubských talentů na extraligové výsluní?
„Samozřejmě musím poděkovat také juniorům, kteří v závěru soutěže zabrali a obsadili 3. místo. Aniž bychom v té době tušili, jaký význam právě to 3. místo bude mít. Rekonstrukce juniorského hokeje a vytvoření juniorské akademické soutěže nám právě to třetí místo zaručilo postup do extraligy juniorů, což bude zcela určitě zajímavější a atraktivnější soutěž, než liga juniorů, a hlavně s možností postupu mezi družstva hrající ligu akademií. Toto by mělo být velkou motivací pro hráče na rozdíl od uzavřené soutěže bez možnosti postupu.“
Co se týče žákovských soutěží, jak hodnotíte práci s dětmi a jejich výkony jako celku? Říká se, že známkou kvality v menších klubech je počet hráčů, kteří odejdou do extraligových štací, jak si v tomto ohledu Poruba vede?
„V prvé řadě musím ocenit práci šéftrenéra mládeže Davida Moravce, který si dokázal vybrat trenérský tým a vést ho správným směrem. Zaznamenáváme nárůst dětí a zájem za Porubu hrát, což je velice potěšující. Zlepšil se náborový systém, práce s mateřskými školkami a sjednotila se koncepce trenérů a jejich trenérská práce. Výsledky se již dostavují a věřím, že budou stále lepší. Každý rok nám odcházejí talentovaní hráči do Vítkovic a do Třince, dle mého tvrzení mnohdy brzy, a jejich hokejová cesta končí mnohdy návratem zpět a ztrátou kreativity, kterou mohli u nás ještě rozvíjet. V poslední době jsou to dva naši odchovanci, kteří naskočili v extralize dospělých, Tomáš Gřeš a Vojta Střondala a oba bych rád viděl v našem „A“ mužstvu. Zda půjde o sen nebo o realitu, to uvidíme.“
